Hendrikus Colijn | |
---|---|
Narození | 22. června 1869 Burgerveen |
Úmrtí | 18. září 1944 (ve věku 75 let) Ilmenau |
Místo pohřbení | The Hague General Cemetery |
Povolání | politik, diplomat, vysokoškolský učitel a dopisovatel |
Zaměstnavatel | Svobodná univerzita v Amsterdamu (od 1930) |
Ocenění | rytíř Vojenského řádu Vilémova 4. třídy (1895) rytíř Vojenského řádu Vilémova 3. třídy (1903) komandér Řádu nizozemského lva rytíř Řádu nizozemského lva velkokříž Řádu nizozemského lva |
Politická strana | Antirevoluční strana |
Choť | Helena Colijn-Groenenberg |
Děti | Anton Colijn |
Příbuzní | Helen Colijn (vnučka) |
Funkce | Minister of the Navy of the Netherlands (1912–1913) člen První komory Generálních stavů (1914–1920) ministr financí Nizozemska (1923–1926) premiér Nizozemska (1925–1926) člen První komory Generálních stavů (1926–1929) … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hendrikus Colijn (22. června 1869 Burgerveen – 18. září 1944 Ilmenau) byl nizozemský politik, klíčová osobnost meziválečné nizozemské politiky. Dvakrát se stal premiérem Nizozemska (1925–1926, 1933–1939). V premiérském křesle proslul zejména konzervativními přístupy k boji s důsledky velké hospodářské krize. Byl též ministrem války (1911–1913), ministrem námořnictva (1912–1913), ministrem financí (1923–1926, 1929), ministrem kolonií (1925, 1933–1937), ministrem hospodářství (1924, 1939), ministrem vodního hospodářství (1935), ministrem obrany (1935–1937) a ministrem zahraničních věcí (1937). V letech 1927 až 1929 sloužil jako vedoucí nizozemské delegace ve Společnosti národů v Ženevě. Byl představitelem konzervativní protestantské Antirevoluční strany, jejímž lídrem byl v letech 1920 až 1944. Byl též redaktorem stranických novin De Standaard.[1] Souběžně s politickou kariérou podnikal a působil ve vrcholných manažerských funkcích, byl mj. generálním ředitelem firmy Shell.